Koněpruské jeskyně

Varhany Marešova síň Věčná touha


Leží ve středních Čechách 7 km jižně od Berouna v chráněném území Český kras nedaleko hradů Křivoklát a Karlštejn.
Koněpruské jeskyně, vytvořené ve výrazném vrcholu Zlatého koně, jsou vymodelované v devonských vápencích (vápence svým stářím přesahují 390 mil. let) korozí pronikající dešťovou vodu. Jeskynní systém vytváří 3 úrovně s denivelací přes 70 m: nejrozsáhlejší střední patro kopíruje rozhraní starších koněpruských vápenců v podloží a mladších suchomastských v nadloží. Rozhraní suchomastských a akantopygových vápenců dalo vzniknout nejstaršímu svrchnímu patru. Spodní patro se vytvořilo na poruchách v masivních koněpruských vápencích. Systém má celkovou délku téměř 2000 m a svou délkou se řadí na první místo mezi českými jeskyněmi. Komplex chodeb, plazivek, propastí a závalů bloků stropních desek je velmi starý, což dokazují některé kosterní nálezy z jeskyních sedimentů, ale především geologický unikát "Koněpruské růžice", tvořené kalcitem a opálem (nekrystalický křemen), které dokazují existenci středního patra v době tropického klimatu počátku čtvrtohor.
Jeskyně se staly významnou paleontologickou lokalitou zbytků kostí zvířat v jeskyních žijící, ale i těch, kterým se jeskyně staly osudnými. Většina pozůstatků pochází z interglaciálů čtvrtohor mezi 600 000 - 30 000 lety. Významným objevem bylo několik úlomků kostí a lebky člověka Homo sapiens sapiens, který zde byl pravděpodobně pohřben před 30 000 lety (starší doba kamenná).
Jeskyní systém byl náhodně objeven při lomařských pracích v Houbově lomu na Zlatém koni v září roku 1950 a o devět let později se do jeskyní podívaly první návštěvníci (dnes jsou druhými nejnavštěvovanějšími jeskyněmi v Česku po Punkevních jeskyních). Objevitelé jeskyní se staly lomaři Mareš, Jiránek, Štěpán a Chvojka a v následujících letech zde probíhaly intenzivní průzkumy Krasové sekce Společnosti Národního muzea pod vedením J. Kukly. Výzkumy však ukázaly, že první návštěvníci byli v systému již v 15. století. Svrchní patro se totiž stalo mezi roky 1469 - 1472 útočištěm pěnězokazecké skupiny. Falšovaly se zde jednostranné stříbrné mince krále Jiřího z Poděbrad z měděného plechu postříbřeného amalgamem stříbra, v té době se zde vyrobilo 5 000 - 10 000 falešných mincí.
Významné objevy:
14. 9. 1950 - objevení vstupu do jeskyní z Houbova lomu
říjen 1950 - objevení centrálních prosor - Kuklův dóm, Marešova síň, Letošníkova propast
listopad 1950 - 13-ti letý Petr Batík objevuje Jeskyni Jaroslava Petrboka a pokračování přes Petrův dóm
- o týden později se objevuje vstup do Pustého dómu a největší prostory jeskyní Proškova dómu
prosinec 1950 - výstupem komína se objevilo svrchní patro jeskyní - Mincovna
září 1951 - objevení Zářijové jeskyně se síní U Varhan, U Labutě a Jeskyně Lazera Spallanzaniho
prosinec 1951 - proplazení plazivky ze síně U Varhan a objevení Vánoční jeskyně
září 1965 - objevení Kavárny a vchodu do spodního patra
únor 1966 - propojení všech tří pater jeskyního systému




INFORMACE
CELKOVÁ DÉLKADENIVELACEDÉLKA TRASYDOBA PROHLÍDKYOBJEVENÍ / ZPŘÍSTUPNĚNÍ
cca 2000 m70 m600 m50 min1950 / 1959
PARKOVIŠTĚSUVENÝRYVSTUPNÉNÁROČNOST
pod jeskyněmi (200 m)ANO80,-; 60,- a 40,-středně náročné

Kontakt: Koněpruské jeskyně, poštovní schránka 13, 266 01 Beroun;
tel.: 311 622 405


PROVOZNÍ DOBA
Koněpruské jeskyněpondělíúterý-páteksobota-neděle
leden
zavírací den
zavírací den
zavírací den
únor
zavírací den
zavírací den
zavírací den
březen
zavírací den
zavírací den
zavírací den
duben8.00 - 16.008.00 - 16.008.00 - 16.00
květen8.00 - 16.008.00 - 16.008.00 - 16.00
červen8.00 - 16.008.00 - 16.008.00 - 16.00
červenec8.00 - 17.008.00 - 17.008.00 - 17.00
srpen8.00 - 17.008.00 - 17.008.00 - 17.00
září8.00 - 16.008.00 - 16.008.00 - 16.00
říjen8.30 - 15.008.30 - 15.008.30 - 15.00
listopad
zavírací den
zavírací den
zavírací den
prosinec
zavírací den
zavírací den
zavírací den